Krátce po výletu na Lysou horu se sportovní klub v rámci moravského soustředění rozhodl využít blízkosti Polska, konkrétně relativně blízké Osvětimi.
Záměrem akce bylo seznámit zejména mladší členy s temnou minulostí evropských zemí, připomenout tuto strašnou stránku historie Evropy. Hned po ránu, opět v dešti, jsme se vydali směrem na Ostravu a po překročení hranic do blízké Osvětimi. Během cesty po polských silnicích jsem se jako řidič v duchu omlouval za kritiku stavu českých silnic. Polsko je v oblasti dopravní infrastruktury oproti naší vlasti ještě „ve středověku“.
Nalézt správnou cestu, díky kvalitními dopravnímu značení ve městě Osvětim, nebyl problém a krátce po deváté hodině jsme již stavěli na obrovském parkovišti přímo u koncentračního tábora. Z registračních značek osobních aut i autobusů bylo jasné, že se zde sjíždí lidé z celé Evropy a podle vlajek, které měla na zádech velmi početná skupina dětí, bylo jasné, že Osvětim je cílem zájezdů i z dalekého Izraele.
Díky výborné organizaci prohlídek tábora, přestože u pokladen se tísnilo tisíc lidí, jsme velmi rychle zakoupili lístky na prohlídku se slovenským průvodcem, kterou jsme absolvovali v češtině během dalších 4 hodin a to jak v objektu tábora I - Osvětim tak v táboře číslo II - Březinka. Aniž se budu zabývat detaily prohlídky a obsahem výkladu velmi erudovaného průvodce, musím říci, že návštěva v nás všech zanechala velmi silné pocity a prožitky.
Cestou zpět do ČR byla většina účastníků výletu zmlklá a jistě přemýšlela nad uplynulým dnem a načerpanými informacemi, svými pocity.
—————